V březnovém astrosloupku se zaměříme na pozorování planet Sluneční soustavy nebo na částečné zatmění Slunce, které nastane 29. března. Zmíníme si také, kdy nastává jarní rovnodennost a co to vlastně je. Připomeneme si také přechod na středoevropský letní čas, který nastane v ranních hodinách 30. března.

Stav oblohy

Hned první březnový večer je vidět nad západním obzorem seskupení čtyř těles Sluneční soustavy: Venuši, Měsíc, Merkur a Neptun (vizte mapu níže). První tři zmíněná tělesa lze spatřit na soumrakové obloze pouhýma očima, přičemž mezi Venuši a Merkur se dostává i srpek mladého Měsíce (zhruba 1,5 dne po novu). Čtvrté těleso tohoto seskupení, Neptun, je od Země příliš vzdálený na to, abychom ho na obloze spatřili bez použití dalekohledu. Proto je jeho poloha na mapě níže vyznačena kroužkem.

Následující večery se Merkur k Venuši postupně přibližuje a 8. března dosáhne největší východní elongace. V tento večer nastávají nejpříznivější podmínky pro pozorování planety, která je nejblíž ke Slunci, neboť bude od Slunce úhlově nejdále. K Venuši je pak Merkur nejblíže 11. března, kdy od sebe budou obě tělesa vzdálená necelých 6°.

Nutno uvést, že pozorování Merkuru není nikterak jednoduché: jeho oběžná dráha se nachází velmi blízko Slunci, a proto se nikdy od naší hvězdy na obloze nevzdaluje příliš daleko (ne více jak 28°). Pokud na Merkur namíříme dalekohled, uvidíme podobně jako u Venuše nebo Měsíce zřetelné střídání fází.

Kromě zmíněných planet lze spatřit vysoko na obloze největší planetu Sluneční soustavy, Jupiter. Ten se nachází přes 5° severně od hvězdy Aldebaran (α Tau) v soukvězdí Býka. Východním směrem pak září načervenalý Mars, kterého nalezneme zhruba uprostřed souhvězdí Blíženců.

Pozorovací podmínky obou těles jsou stále velmi příznivé, proto i v menších dalekohledech lze u Jupitera spatřit jeho čtyři největší měsíce, tmavé rovníkové pásy nebo Velkou rudou skvrnu. V případě Marsu zase můžeme zahlédnout albedové útvary jako je severní polární čepička nebo tmavé pláně.

Další březnové zajímavosti

Částečné zatmění Měsíce

V ranních hodinách nízko nad obzorem můžeme v pátek 14. března pozorovat polostínové zatmění Měsíce a začátek jeho částečného zatmění.

Úkaz je na našem území nápadný od zhruba 5:50 SEČ, přičemž Měsíc je v tuto dobu již velmi nízko nad západním obzorem (asi 5°). Částečné zatmění začíná v 6:09 SEČ, kdy je Měsíc nad obzorem ještě níže. Definitivně zapadá o necelých 20 minut později. Úplné zatmění našeho nejbližšího kosmického souseda tedy z našeho území nespatříme.

Částečné zatmění Slunce

Nejvýznamnější březnovou astronomickou událostí je bezesporu částečné zatmění Slunce v sobotu 29. března. Úkaz je na celé zeměkouli pozorovatelný „pouze“ jako částečný, neboť plný stín, který Měsíc vrhá do prostoru, Zemi mine (Země se dostane pouze do měsíčního polostínu). K nejvýraznějšímu zatmění letos dochází na území Kanady a Grónska, kde bude v době maximální fáze zatmění zakryto více než 80 % slunečného disku.

Zaměříme se nyní na průběh zatmění na území Teplic: celý úkaz bude trvat zhruba hodinu a půl, přičemž první kontakt nastává v 11:33 SEČ, kdy kotouč Měsíce v novu začne z pohledu pozorovatele „ukrajovat“ Slunce ze západní strany (tedy zprava). K maximálnímu zatmění dochází ve 12:17 SEČ. V tu dobu kotouč Měsíce zakryje Slunce z necelých 12 % (vizte obrázek níže). Kotouč Měsíce „opouští“ Slunce ve 13:02 SEČ po posledním kontaktu. Celý průběh zatmění s dalšími podrobnostmi naleznete zde.

Úkaz můžeme pozorovat pouhýma očima, ovšem za podmínky použití speciálních slunečních brýlí nebo fólií, které propouští méně než 0,001 % celkového slunečního záření a tím pádem spolehlivě ochrání náš zrak. Nepoužijete-li žádný ochranný prvek, hrozí nebezpečí trvalého poškození zraku! Kromě slunečního zatmění můžeme speciální brýle použít na pozorování sluneční fotosféry, kde je možné spatřit řadu tmavých slunečních skvrn. Ty se aktuálně nachází převážně v oblasti rovníku. Pro úplnost je třeba zmínit, že podle současných modelů nastane letos v létě vrchol 11letého slunečního cyklu a sluneční aktivita bude touto dobou vrcholit.

Výhled na podmínky pro pozorování této události je příznivý, neboť Slunce je přes 40° nad obzorem. Doufejme tedy i v příznivé počasí s jasnou oblohou.

I teplická hvězdárna je pro návštěvníky v čase částečného zatmění Slunce k dispozici a za příznivého počasí zprostředkuje celý průběh úkazu dalekohledy, a to jak z kopule hvězdárny, tak ze střechy hvězdárny. Bližší informace a předprodej vstupenek najdete zde.

Jarní rovnodennost

Ve čtvrtek 20. března v 10:01 SEČ nastává jarní rovnodennost. – na severní polokouli začíná astronomické jaro, na jižní polokouli naopak astronomický podzim. Z astronomického pohledu se v okamžik rovnodennosti nachází střed Slunce v jarním bodě (průsečík ekliptiky a nebeského rovníku), který nyní nalezneme v souhvězdí Ryb.

Už název napovídá, že by měly být den a noc stejně dlouhé. V praxi tomu tak není, neboť do hry vstupuje atmosférická refrakce (ohyb slunečních paprsků v zemské atmosféře). Tento jev způsobuje, že Slunce vidíme nad horizontem o několik minut dříve, obdobně tak při západu Slunce pod obzor, kdy naši hvězdu vidíme ještě několik minuté poté, co zapadla.

Ve skutečnosti stejně dlouhý den a noc nastávají již 17. března (s rozdílem několika desítek sekund). Pro město Teplice vychází toho dne Slunce nad obzor v 6:14 SEČ a pod obzor se ponoří v 18:13 SEČ. Den a noc tedy opravdu trvají téměř přesně 12 hodin. V den rovnodennosti dopadají sluneční paprsky na celé zeměkouli kolmo k zemské rotační ose. Slunce také vychází přesně nad východem a zapadá přesně nad západem.

Změna času

Změna času ze SEČ (středoevropský čas) na SELČ (středoevropský letní čas) probíhá v noci poslední neděli v březnu. Letos změna připadá na neděli 30. března, kdy si hodiny posuneme vpřed ze 2:00 na 3:00.

Viditelnost planet

Merkur: v první polovině měsíce večer nízko nad Z v Rybách

Venuše: v první polovině měsíce večer nad Z v Rybách

Mars: po většinu noci kromě rána v Blížencích

Jupiter: v první polovině noci v Býku

Saturn: nepozorovatelný

Uran: večer nad Z v Býku

Neptun: začátkem měsíce nad Z v Rybách

Fáze Měsíce (v SEČ):

Zdroje:

[1] program Stellarium

[2] Wikipedie (CS): Rovnodennost

Hvězdářský kalendář 2025