Únorová obloha přináší možnost pozorovaní téměř všech planet Sluneční soustavy. Hned 1. února dochází ve večerních hodinách k setkání Měsíce s Venuší, Saturnem a Neptunem. Další zajímavostí je konjunkce 9. února, kdy se k sobě nejvíce přiblíží Měsíc a Mars. Zaměříme se také na souhvězdí, která můžeme spatřit na obloze, a na povrchové útvary na Měsíci, které lze pozorovat dalekohledem.

Stav oblohy

Nad západním obzorem stále dominuje výrazná Venuše (-4,6 mag). Nedaleko ní nalezneme slabší Saturn (1,1 mag), který je možné pozorovat velmi nízko nad obzorem zhruba do poloviny února. Další příležitost pro pozorování této druhé největší planety Sluneční soustavy budeme mít letos od května, kdy Saturn doputuje na ranní oblohu.

Nad jižním obzorem lze spatřit souhvězdí Býka s naoranžovělým Aldebaranem (α Tau). Nedaleko tohoto červeného obra (zhruba 5° severozápadním směrem) nalézáme jasný Jupiter (-2,4 mag).

Východně od Býka můžeme spatřit Orion, dál stejným směrem potom také Velkého psa s nejjasnější hvězdou noční oblohy Síriem (α CMa). Na tmavé obloze, tedy dál od světelného smogu měst, je k vidění mlhavý pás Mléčné dráhy. Tento pás je viditelný v první polovině noci od jihu přes Velkého psa a Jednorožce výše nad obzor přes Blížence a Kassiopeiu směrem k severozápadu.

Nad jihovýchodem jistě zaujme Mars, nápadně oranžovočervený. Podmínky pro pozorování rudé planety jsou stále velmi příznivé: 12. ledna byl totiž Mars k Zemi nejblíže a o čtyři dny později se nacházel v opozici vůči Slunci (vizte lednový astrosloupek).

Pokud bychom systematicky zaznamenávali polohu Marsu na noční obloze, zjistili bychom, že se od loňského roku pozvolna přesouvá ze souhvězdí Býka přes Blížence až do Raka, kde se koncem listopadu loňského roku z pohledu pozemského pozorovatele zastavil. Následně se Mars retrográdním pohybem začal vracet do Blíženců, kde se 23. února opět „zastaví“. Poté bude po obloze pokračovat přímým pohybem, jak je patrné z mapy níže.

Východně od Marsu se vyskytují souhvězdí jarní, např. ne tak výrazný Raka s otevřenou hvězdokupou M44 (Jesličky). Budeme-li od Raka pokračovat směrem dál na východ, nalezneme Lva a jeho nejjasnější hvězdu Regulus (α Leo). Jižně od této hvězdy pak můžeme najít plošně nějvětší souhvězdí celé oblohy: Hydru.

Planetární úkazy

Hned první únorový večer budeme mít možnost spatřit setkání jasné Venuše, Měsíce, Saturnu a Neptunu. Velmi mladý Měsíc (tři dny po novu) ve tvaru úzkého srpku se tento den nachází mezi Venuší a Saturnem. Toto seskupení čtyř těles bude možné sledovat za soumraku nad jihozápadem na rozmezí souhvězdí Ryb a Vodnáře. S výjimkou Neptunu bude možné úkaz sledovat pouhýma očima od zhruba 17:30 SEČ do 20:30 SEČ. Poté už Měsíc i Venuše zapadají pod obzor.

Dalším zajímavým představením na únorové obloze je konjunkce Měsíce a Marsu 9. února (nad jihovýchodem). Tělesa jsou k sobě nejblíže kolem 20:00 SEČ, kdy je od sebe dělí pouhých 25′. Pro představu: taková vzdálenost zhruba odpovídá průměru Měsíce v úplňku.

Pokud použijeme alespoň malý dalekohled a namíříme ho na našeho nejbližšího kosmického souseda, Měsíc, můžeme v oblasti na rozhraní světla a stínu (terminátoru) spatřit řadu zajímavých a výrazných kráterů, a to díky tomu, že sluneční paprsky dopadají na lunární povrch pod ostrým úhlem. Impaktní útvary tedy vrhají dlouhé stíny a pozorovat tak můžeme např. krátery Aristarchus, Kepler, Gassendi nebo Schiller.

Viditelnost planet

Merkur: na konci měsíce velmi nízko nad Z v Rybách

Venuše: velmi výrazná nad JZ v Rybách

Mars: po celou noc v Blížencích

Jupiter: velmi výrazný (-2,4 mag), po celou noc kromě rána v Býku

Saturn: večer v první polovině měsíce velmi nízko nad Z ve Vodnáři

Uran: v první polovině noci nad Z v Beranu

• pro pozorování je třeba použít alespoň menší dalekohled nebo triedr

Neptun: večer nad JZ v Rybách

• pro pozorování je třeba použít alespoň menší dalekohled nebo triedr)

Fáze měsíce (v SEČ):

Zdroje:

• Heavens-above
• Astro.cz
• Hvězdářský kalendář 2025

Autor:

Karel Slavík