V roce 1603 zveřejňuje německý astronom Johann Bayer ve svém spise „Uranometria“ označování jasnosti hvězd v souhvězdích dle řecké abecedy od nejjasnější Alfy po nejslabší Omegu. Tohoto označování se používá dodnes s tím, že se používá 2. p. latinského názvu souhvězdí. Tzn. Vega = Alfa Lyrae; Denebola = Beta Leonis; Aldebaran = Alfa Tauri……..atd……
Je zde ovšem malinký zádrhel. Ne vždy toto označení odpovídá skutečné jasnosti hvězd. Neboť v době, kdy pan Bayer uveřejnil své dílo, neexistovala fotografie, popř. jiná možnost prověření jasnosti, a vše záleželo na lidském oku. My se nyní zaměříme na souhvězdí Blíženců (Gemini) a na jeho nejjasnější hvězdy Castora a Polluxe (řec. Polydeuka). Blíženci (Dioskúrové) byli uctíváni jak v antickém Řecku, tak i v Římě (císař Gaius Caligula se dokonce snažil v r. 40 n. l. udělat z jejich chrámu jakousi předsíň pro chrám svůj).
Nyní se podíváme trochu zpět do starého Řecka a světa antických bájí. Nejvyšší řecký bůh Zeus (v 2. p. Dia) se v podobě krásné Labutě (Cygnus – Souhvězdí, které můžeme pozorovat na letní obloze – bývá označováno i jako severní kříž) vnutil do přízně spartské královny Lédy, kterou oplodnil a ta poté snesla vejce, z něhož se vyklubali dva synové, Castor vlastní syn (smrtelný) manžela Lédy, krále Thyndárea a Polydeukés (Pollux) nesmrtelný syn Diův. Po smrti Castora pro něj Polydeukés natolik truchlil, že je Zeus oba přenesl na nebe a navěky z nich udělal nebeské Blížence, tolik antická mytologie………….
A nyní opět trochu astronomie. Jasnost hvězd se označuje tzv. magnitudou se vztahem, čím je magnituda nižší ím je hvězda jasnější, tedy napíklad 5 magnitud znamená stonásobný rozdíl jasnosti. Proto rozdíl jasnosti hvězdy o jednu magnitudu je pátá odmocnina ze sta což je 2,512x. Je zvláštní, že ač je hvězda Pollux s magnitudou 1,14, oproti hvězdě Castor s magnitudou 1,58, s rozdílem 0,44 zhruba 1,5x jasnější, tak je Castor Alfa Geminorum a Pollux Beta Geminorum. Je to dáno i vzdáleností, Pollux cca 34 sv. let a Castor (ač vícenásobný hvězdný systém) je o 20 sv. let dále.
Pochybuji ovšem, že by to v r. 1603 bylo jinak…….
Je v tom šifra ??? Vlastní syn ač „slabší“ Alfou a „jasnější“ nemanželský syn Betou ??? To si můžeme jen domýšlet…….
Sestavil Jiří Harrandt